Dneska mě něco šíleně překvapilo
Měli jsme češtinu a já už se chystala, že to bude klasická hodina.
Celkem pohoda, sranda. (Máme skvělou češtinářku)
No, jenže tuhle hodinu jsme rozebírali citáty.
A paní učitelka dneska řekla něco, co mi vyrazilo dech. Nečekala jsem, že bych tohle od ní mohla slyšet...
"Nesnášim slovo nejlepší kamaráda"
"Přátelství nevedu a nedůvěřuju nikomu, ani sama sobě"
"Největší radost je z bolesti druhých. Ty si to nemyslíš? Ono tě to přejde"
Prosím pěkně, naší paní učitelce je něco kolem 50 let. Chodí celkem výrazně oblíkaná a je hodně hlasitá.
Vždycky jsem jí měla ráda, ale teď už jí vysloveně obdivuju.
Když vám tohle někdo řekne, tohle něco, co se vám honí poslední měsíc hlavou, tak to na vás prostě celkem zapůsobí.
A tak jsem nad tím začala přemýšlet.
Proč vlastně učitelům všichni nadávají?
Začala jsem víc poslouchat učitele. A jsem mile překvapená.
Protože jsem začala mít ráda tak 75% našich učitelů, což je vážně úspěch.
Co vy a učitele?
Žádné komentáře:
Okomentovat